Činnosti, při kterých takzvaně dobíjíme baterky, jsou důležité i v běžném životě. Pokud ale pečujeme o blízkého člověka s demencí, stávají se doslova lékem, bez kterého se neobejdeme. Nemusíme za tím hledat žádnou vědu, často jde o drobnosti, jako je procházka v přírodě nebo káva a povídání s kamarádkou. Ani to není ale vždy jednoduché, protože péče často zabírá hodně času. Proto je nezbytné najít někoho, kdo vás při péči o nemocného blízkého člověka pravidelně zastoupí, a vy tak získáte chvíle volna.

Význam zábavných relaxačních aktivit

Péče o člověka s demencí je náročná na čas a na tělesné i duševní síly. Navíc může trvat řadu let. Regenerační aktivity vám pomohou relaxovat a doplnit síly, a díky tomu budete moci pokračovat v úkolu, který jste si vytyčili. Mnoho pečujících se dostává do situace, kdy péče zabere veškerý jejich čas a ničemu jinému se v podstatě nevěnují. To je ale velmi riskantní – člověk není robot a potřebuje pro život i jiné věci než namáhavou práci, přerušovanou jen chvilkami spánku. 

Pokud si neuděláte čas sami na sebe, může vaše tělo reagovat trvalým stavem hluboké únavy, který naruší jak vaši tělesnou i duševní kondici, tak i odolnost vůči nemocem, a navíc také vaši schopnost pečovat o druhého. Pokud tedy pečujeme o svého blízkého „do roztrhání těla“, paradoxně mu z dlouhodobého pohledu děláme medvědí službu. Dřív nebo později se téměř jistě dostaví celkové vyčerpání, nebudeme schopni pokračovat v péči a nemocný zůstane bez pomoci. 

Činnosti, které nás baví, jsou velmi důležité, protože umožní naší mysli oprostit se od mnoha starostí a  na chvíli „vypnout“ mozková centra vytížená plněním povinností. Tím náš mozek regeneruje a tělo nabývá nových sil, podobně jako při posilujícím spánku.

Jakým zábavným činnostem byste se rádi věnovali?

I když si dokážete udělat čas na sebe, možná vás pod vlivem vyčerpání zrovna nemusí napadnout, co byste chtěli dělat. Možností je ale mnoho, dokonce i v krátké době můžete stihnout řadu činností, které vás baví. Zkuste se zamyslet nad tím, čemu byste se rádi věnovali. 

Může jít například o tyto činnosti:

  • luštění křížovek,
  • sledování oblíbeného filmu,
  • návštěva rodiny nebo přátel,
  • uvařit si něco dobrého,
  • čtení,
  • chvíle spánku,
  • nakupování,
  • procházka,
  • cvičení,
  • ruční práce.

Příklad z praxe:

Na podpůrné skupině pro pečující, organizované společností Dementia, se sešli Anna, Josef a Magda. Všichni tři se v domácích podmínkách starají o blízkého člověka s demencí. Josef s Annou docházejí do skupiny už přes rok, Magda přišla poprvé. Působí velmi unaveně, při řeči zadrhává a chvílemi se zdá, že se rozpláče. Už téměř tři roky pečuje o matku ve střední fázi demence. Péči věnuje skoro všechen čas a málokdy jí zbyde chvíle pro sebe. Volné víkendy a dovolené se proměnily v pouhou vzpomínku. V poslední době však Magda pozoruje, že ji vedle trvalého vyčerpání trápí i problémy se spánkem, mívá ataky úzkosti a o matku se nedokáže postarat jako dřív. Bojí se, že by mohla onemocnět a maminka by pak skončila na LDN. 

Josef jí vypráví svůj příběh. Stará se o bratra, u kterého se projevila demence. Celý život si byli velmi blízcí, proto se Josef k bratrovi přestěhoval; brzy ale poznal, že nelze zvládnout jak péči o bratra, tak práci, které se věnoval. Uvědomil si, že pokud se chce o bratra smysluplně postarat, bude muset udělat kompromis: snížil si v práci úvazek. Na čas to pomohlo, ale rychle se ukázalo, že Josefovi ani teď nezbývá skoro žádný čas pro sebe. Domluvil se tedy s tetou, která souhlasila, že bude každý den nebo aspoň obden v podvečer docházet, bratrovi udělá večeři a Josef si bude moci jít zaběhat nebo zajde s kamarády na pivo. Takové uspořádání funguje už téměř rok, bratr s tetou dobře vychází a Josef díky tomu mohl už několikrát dokonce odjet na víkend na hory. Teď dumá, zda by se nedalo vymyslet, jak se vypravit na delší, třeba týdenní dovolenou.

Anna pečuje o manžela, který má pokročilou demenci. Zpočátku bojovala podobně ztracený boj jako Magda, brzy však poznala, že je to nad její síly. Proto se obrátila na pečovatelskou službu. Pečovatelky docházejí každé ráno a manželovi pomáhají s ranním vstáváním a podávají mu snídani; dvakrát týdně se postarají i večer, takže si Anna může vyrazit s přáteli nebo zajít do kina.

Shrnutí

  1. Pokud si nevyčleníte čas sami pro sebe, může se to promítnout na vašem zdravotním stavu. Signály, že je třeba změnit životní styl, jsou například stálá, hluboká únava, poruchy spánku, časté pocity obav či úzkosti, problémy se soustředěním, častější zapomínání, pocity křivdy, smutku, hněvu či pocit nedocenění toho, co pro druhého dělám. Nedostatek odpočinku se může projevovat i fyzickými potížemi, např. bolestmi hlavy, břicha, svíráním na hrudníku, bušením srdce, různými jinými bolestmi nebo fyzickými potížemi, celkovým pocitem vyčerpání. Důsledkem pak není jen riziko pro vaše vlastní zdraví, ale i snížená schopnost kvalitně pečovat o druhého člověka.
  2. O pomoc můžete požádat rodinu či přátele, výhodné je společně sestavit „rozpis služeb“, kterým se všichni zúčastnění řídí. Bližší informace najdete v článku Zapojení druhých do péče.
  3. Pokud je to možné, navažte spolupráci s profesionální pečovatelskou službou či osobní asistencí, které vám pomohou jak přímo, tak i dobrou radou.

Překážky, které stojí v cestě aktivní relaxaci

Pokračování předchozího příběhu:

Magda se rozhodla, že se zařídí podle příkladu svých kolegů z podpůrné skupiny. Sociální pracovnice Jitka, která skupinová setkání moderovala, jí zprostředkovala kontakt na pečovatelskou službu, a navíc jí pomohla zařídit příspěvek na péči. Všechno šlo překvapivě rychle a oproti Magdiným obavám její maminka dokonce pečovatelky bez větších těžkostí přijala. Nyní má Magda víc volného času než za poslední tři roky. Jenže jak s ním naložit? Tohle opravdu nečekala – celou dobu si říkala, kdyby tak měla aspoň jedno volné odpoledne, a teď ty drahocenné hodiny tráví často nečinně v křesle a jen bezmyšlenkovitě zírá do otevřeného časopisu. Copak ztratila schopnost relaxovat?

Někdy vás může přepadnout pocit, že příjemná aktivní relaxace je mimo vaše možnosti. Důvodů bývá celá řada.

  • Nemám čas. Snad máte pocit, že jste příliš zaneprázdnění a žádný čas navíc vám už zkrátka nezbývá. Je ale opravdu důležité, abyste se snažili najít si během dne nebo večer chvilku na něco, co vás baví. Pokud máte málo času, existují činnosti, které nezaberou nijak dlouhou dobu a vy je můžete začlenit do svého programu: krátká svižná procházka, rychlá káva s kamarádkou, pár stránek v oblíbené knize…
  • Chybí mi energie. Ano, péče o člověka s demencí je náročná a stojí vás spoustu energie. Možná je to obtížně představitelné, ale někdy získáte víc energie právě poté, kdy se budete věnovat něčemu, co vás baví.
  • Nemám peníze. Snad se domníváte, že každá účinná příjemná relaxace musí být drahá. Tak tomu ale není. Celá řada činností má veliký „ozdravující“ potenciál a nestojí vůbec nic. Například procházka s kamarádkou nebo telefonát s blízkým člověkem.
  • Nemám náladu. Stává se, že se vám do relaxačních činností vůbec nechce. I zde však platí, že pokud se odhodláte, nálada se vám pravděpodobně zlepší. Zároveň je ovšem pravděpodobné, že pokud se ničemu příjemnému věnovat nebudete, vaše nálada se ještě zhorší.
  • Mám fyzická omezení. Člověk s tělesným omezením má jistě ztížené postavení i při hledání zábavných aktivit. I zde však existuje řada možností – zamyslete se nad činnostmi, kterým se můžete věnovat i přes tato omezení. Můžete sáhnout po knize, křížovce, hrát nejrůznější hry anebo si jít popovídat s kamarádem.
  • Trápí mě pocit viny. Snad se cítíte provinile, protože máte pocit, že utíkáte od člověka, o kterého pečujete. Vy ale potřebujete čas na věci, které vás baví, na odpočinek i na doplnění energie – mimo jiné právě proto, abyste se o svého blízkého mohli dál dobře starat. Být dobrým pečujícím znamená pečovat také o sebe.

Nápady, jak si uspořádat čas, aby zbylo i na zábavné relaxační aktivity:

  • Zamyslete se nad tím, koho byste mohli požádat o pomoc s každodenními úkoly.
  • Představte si, co by se stalo, kdybyste některý úkol zkrátka neudělali. Jaký bude například dopad, když nebudete každý den uklízet? Třeba vám dojde, že se „svět nezboří“ a vy můžete být flexibilnější a využít víc času pro sebe.
  • Snažte se dělat v jednu chvíli jen jednu věc a co nejvíce dokončovat věci, s nimiž jste začali. Pokud necháte nějaký úkol nedokončený, může ve vás hlodat pocit nespokojenosti a není vyloučené, že se na svou příští činnost nedokážete plně soustředit. Když člověk dokončí určitý úkol, naplní jej to obvykle pocitem uspokojení, který mu dodá energii. Proto se i při péči o druhé vyplatí řešit úkoly krok za krokem, a ne skákat od jednoho k druhému.
  • Zamyslete se nad tím, jak lépe organizovat svůj čas. Písemný rozvrh s využitím diáře nebo kalendáře pomůže udržet strukturu dne.
  • O optimální organizaci času si můžete promluvit s přáteli nebo i s odborníky. Mnozí z vašich blízkých s ní mohou mít zkušenosti a nabízí se i řada expertů z oboru psychologie či poradenství. Zjistěte si, kde ve vaší oblasti působí odborná poradna a na koho byste se mohli dál obrátit.

Jak zajistit, aby byly zábavné relaxační činnosti proveditelné

Plánovat zábavu bude možná leckomu znít směšně, ale při intenzivní péči o blízkého člověka se bez toho nejspíš neobejdeme. Rytmus dne a navyklá denní rutina (o níž se více dočtete v článku Péče o pacienta s demencí – denní rutina) funguje i v náš prospěch: obvykle dopředu víme, kdy si budeme moci udělat chvíli volna. Zbývá vymyslet, čím ji zaplnit. 

  • Sepište si seznam všeho, co by vás bavilo a co byste chtěli dělat. Může jít i o jednoduché, běžné činnosti jako luštění křížovek, sledování televize (nebo spíš nějakého konkrétního filmu či seriálu), návštěva u příbuzných nebo přátel, vaření pro sebe, poslech hudby, ruční práce, čtení, spánek, nákupy, procházka, nějaký sport atd.
  • Představte si, že máte náhle a nečekaně dvě hodiny úplného volna bez dalších starostí – čemu se budete věnovat? Činnost, která vás napadla, si uchovejte v paměti a přemýšlejte, jak ji uskutečnit.
  • Kterým zábavným relaxačním činnostem se můžete věnovat ještě dnes a které můžete napevno naplánovat na zítřek?
  • Co takhle zkusit něco nového? Zamyslete se, jakému koníčku jste se třeba někdy v minulosti chtěli věnovat, co vás přitahovalo. Třeba je právě teď vhodná chvíle? Některé aktivity lze s péčí o nemocného spojit snáz než jiné a nové zaměření, které právě objevujeme, je často zdrojem mnoha skvělých prožitků.
  • Dobrý postup je začít s těmito aktivitami co nejdřív, klidně hned na začátku péče, i když vám snad připadá, že to ještě není nezbytné. Když z nich ale učiníte pravidelný „rituál“, začlení se do vašeho času a vy z nich dokážete snáz čerpat potřebnou energii.

Pokračování příběhu:

Díky podpoře kolegů ze svépomocné skupiny se Magda naučila využívat i krátkých volných chvil a aktivně „dobíjet energii“. Nejvíc si oblíbila procházky po blízkém lesoparku. Shodou okolností si zrovna tehdy její kamarádka Jana zlomila nohu a Magda se nabídla, že jí vyvenčí psa. Netušila, jak moc i jí samotné pomůže společnost přátelského labradora. Zanedlouho se z toho stal pravidelný zvyk: Jana na velké chození nikdy moc nebyla a kdykoli je to možné, s povděkem půjčuje psa Magdě. Ten svou „venčitelku“ zbožňuje a nové uspořádání všem třem nesmírně vyhovuje.

Shrnutí

  1. Začněte velmi snadnými cíli, a když poznáte, že vaše snaha uspěla, přidávejte další relaxační aktivity. 
  2. Promyslete, jak si usnadnit realizaci činností, kterým byste se rádi věnovali.
  3. Plánujte i zábavu, uvidíte, že se to vyplatí.
  4. Nebojte se vyzkoušet něco nového.

Aktivity, které lze dělat společně

Je velkým povzbuzením, když dokážete najít zábavnou relaxační činnost, které se můžete věnovat společně s blízkým člověkem, o něhož pečujete. Nebývá však snadné objevit takové aktivity, které by byly vhodné pro vás pro oba.

Zamyslete se, čemu byste se rádi věnovali častěji. Najdete v těchto činnostech nějakou oblast společného zájmu, kterou sdílíte s nemocným? Seznam příkladů činností, které byste mohli dělat společně se svým blízkým:

  • poslech hudby,
  • tanec,
  • hra na hudební nástroj,
  • zpěv,
  • procházka,
  • poslech povídek, audioknih, článků, básní apod.,
  • společná večeře v restauraci,
  • společná příprava dobrého jídla,
  • pozorování ptáků a zvířat,
  • prohlížení fotografií,
  • pozorování přírody,
  • vzpomínání na hezké chvíle a hovory o nich,
  • pozvat přátele na návštěvu a přichystat jim pohoštění,
  • a další.

Shrnutí

Realizace zábavných relaxačních aktivit může být obtížná, je ale pro každého z nás nezbytná jak kvůli vlastnímu zdraví, tak i proto, abychom mohli dál kvalitně pečovat o svého blízkého s demencí. Energii můžeme získat i díky možnosti sdílet své prožitky a starosti na svépomocné skupině pro pečující, protože jde o okruh lidí, kteří pravděpodobně mají podobné prožitky a zkušenosti jako vy. S něčím si třeba vědí rady lépe a mohou vás povzbudit.