Na programu konference Společnost, která rozumí – Výzvy a řešení pro život s demencí, lze najít přednášky, tak i interaktivní workshopy pod vedením odborníků z různých oblastí. Naším cílem je poskytnout účastníkům komplexní pohled na výzvy spojené s demencí a nabídnout praktická řešení pro lepší integraci lidí s demencí do společnosti. Konference je ideální příležitostí pro profesionály ze zdravotnictví i sociální oblasti, kde se mohou setkat a diskutovat o nejnovějších poznatcích v oblasti péče o lidi s demencí.
Vlastivědné muzeum, náměstí Republiky 823/5
Na konferenci se můžete přihlásit přes náš přihlašovací formulář, na který se dostanete kliknutím na tlačítko níže:
( budeme postupně přidávat )
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D.
(zástupkyně přednosty pro LP a primářka oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc)
Mgr. Pavlína Tonarová, DiS.
(ředitelka Reminiscenčního centra)
JUDr. Jitka Gregorová
(advokátka)
Petr Fuksa
(mezinárodní trenér a propagátor pétanque)
Milena Bretšnajdrová
(zástupkyně přednosty pro LP a primářka oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc)
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. pracuje na II. interní klinice – gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc, jako zástupce přednosty pro LP geriatrie. Na Lékařské fakultě jako odborný asistent se podílí na výuce studentů. V rámci pedagogické činnosti působí na Univerzitě Palackého na Pedagogické fakultě a na Fakultě zdravotních věd. V Arcidiecézní charitě Olomouc pracuje jako lékař metodik, je garantem Hospice na sv. Kopečku a některých Domovů pokojného stáří v rámci Arcidiecézní charity Olomouc. Aktivní účastí přispívá v oblasti kontinuálního vzdělávání zdravotnických pracovníků zdravotně sociálních zařízení v regionu Olomouc. Je členem výboru České geriatrické a gerontologické společnosti a členem akreditační komise geriatrie na MZ.
Pracoviště: II. interní klinika gastroenterologické a geriatrická FN Olomouc
E-mail: milena.bretsnajdrová@fnol.cz
Demografická data České republiky přináší informace o trendu, že se dožíváme vyššího věku, ne však ve zdraví, ale v nemoci a v disabilitě. Senior je velmi často geriatrický pacient a vstupuje do zdravotního systému, téměř do všech lékařských oborů. Každý obor má své staré nemocné, které spojuje:
– biologický věk, starší nemocný (zvláště nad 75 roků) s polymorbiditou, funkční limitací křehkostí s poklesem potenciálu zdraví, zdatnosti, odolnosti s poklesem funkčních rezerv s rizikem či s existencí geriatrických syndromů s potřebou specifického geriatrického režimu. 1
– kognitivní deficit často demence, kdy kognitivní funkce: paměť, učení, chování, orientace, psaní, čtení, myšlení, uvědomování si sebe sama je výrazně narušeno.
Neustálý pokrok v medicíně a stárnutí populace přináší nové situace. Expertní znalosti jednotlivých odborníků jsou k dispozici seniorům, geriatrickým pacientům, jejichž celkový zdravotní stav je modifikovaný: kognitivní funkce jsou změněny, omezené adaptační schopnosti i schopnost porozumění nejen diagnostice, ale i prostředí, nastalé situaci. Tito nemocní se nachází mimo svou komfortní zónu, mimo jejich bezpečí. Jedná se o zranitelné pacienty, vulnerabilní vyžadující specifický přístup, komplexní multidisciplinární individualizovanou péči.
Lékař podává informace o plánu vyšetření srozumitelnou formou nemocnému. Nemocný je „partner“, podílí se na všech rozhodnutích týkajících se plánu vyšetření i léčby. Podepisuje informovaný souhlas. V případě pacienta s kognitivní poruchou, který není schopen porozumění a tedy podpisu je třeba postupovat dle legislativních norem pro danou situaci a získání náhradního souhlasu.
V nemocničním prostředí (urgentní příjem, akutní pracoviště, standartní oddělení) velmi záleží na komunikačních dovednostech personálu, intonaci hlasu, nonverbálním jednání. Vlídné prostředí je obraným štítem proti nežádoucím důsledkům i rizikům, mezi které patří nebezpečí pádů, zhoršení kognitivních funkcí, rozvoj poruch chování, rozvoj delirií a stavů zmatenosti.
Delirium – akutní kognitivní dysfunkce mozku, je závažnou neuropsychiatrickou komplikací nemocí ve stáří zvláště u oslabených osob. Uvedený psychický stav vystihuje latinský překlad slova delirium – delirare – blouznit. Vzniklá zátěžová situace u pacienta, která může být zapříčiněna pobytem v nemocnici, bolestí, strachem, změnou sociální role, frustrací, deprivací, odloučením, bezmocí. Často v pozadí všeho je neschopnost adaptace. Delirium se svou intenzitou, frekvencí nebo trváním natolik odlišuje od běžné společenské normy a může vážně ohrozit fyzické bezpečí dané osoby nebo druhých.2 Jedná se o chování neklidné, agresivní s rozvojem bludů, halucinací, inverzí spánku…
Speciální situací pro mozkové funkce je období peri a post operační. Je vzrůstající snaha o co nejrychlejší zotavení pacienta po operaci a zachování kvality života cestou preventivních
opatření. Testováním kognitivních funkcí, pátráním po amentních stavech v předchorobí, zajištění optimální hydratace, nutrice a u elektivních výkonů pečlivá předoperační příprava, která může výrazně ovlivnit udržení stavu kognitivních funkcí.
Přesto, pooperační období je pro seniora rizikem alterace chování, afektu. Pooperační delirium se může vyvinou i opožděně. Neurokognitivní zotavení se může upravovat do 30 ti dnů po operaci a dokonce v některých případech do 12 ti měsíců po operaci.
Management péče o pacienta s demencí v nemocnici spočívá v „skloubení“ terapie a intervencí doporučených jednotlivými odborníky a stavu kognitivní poruchy. Velkým uměním je vytvoření koncensu „zlaté střední cesty“ a implementace tohoto přístupu zejména u velmi rizikových a fragilních seniorů. Tito pacienti jsou významně ohroženi důsledky nežádoucích účinků. Jedná se o zranitelné pacienty, vyžadující specifický přístup, komplexní multidisciplinární individualizovanou péči. Ve volbě řešení je zcela zásadní pro nemocného plán vyšetření, diagnostika, farmakoterapie, která musí být vždy účelně, individuálně nastavená a upravovaná dle stavu pacienta. Důležitá je podpora adherence k léčbě a důsledný management propuštění pacienta, spolupráce rodiny ev. Home care.
Zvláště, pokud se při pobytu v nemocnici nepodaří obnovit samostatnost pacienta tak se po propuštění akcentuje význam rodinného zázemí. Spolehlivé vlídné zacházení při ošetřování v domácím prostředí za pomoci profesionálních agentur se stává limitujícím faktorem pokračujícího života. Adekvátní koordinaci služeb, podporu, pomoc a kontinuitu péče zajištuje sociální pracovník ve spolupráci se zdravotníky.
Senior, geriatrický pacient bude stále častějším klientem/pacientem ambulancí, oddělení, klinik, sociálních zařízení. Zásadní je systematická spolupráce napříč obory se záměrem kvalitní péče o seniory – geriatrické pacienty se zachováním důstojnosti, úcty k člověku a respektu k jeho autonomii a osobní identitě ve všech segmentech a specifických situacích.
Literatura:
1. Weber P. Vnitřní lékařství, 51. 2015, č 2, s.123-130.
2 Jirák R et al. Gerontopsychiatrie, Galén, 2013. ISBN 978-80-7262-873-5. str. 249
Mgr. Pavlína Tonarová, DiS.
(ředitelka Reminiscenčního centra)
K sociální práci mě přivedla dobrovolnická činnost v domově seniorů. Když jsem se rozhodla pokračovat v dalším studiu po střední škole, měla jsem velmi jasnou představu o tom, co bych chtěla v životě dělat. Vystudovala jsem pastorační a sociální práci VOŠ Dorkas v Olomouci, kde jsem získala skvělé základy do praxe. Další moje směřování ve studiu byla speciální pedagogika v Praze a magisterské studium Etiky v sociální práci na Teologické fakultě v Českých Budějovicích.
od roku 2020 spolupráce s Reminiscenčním centrem, z.s., v současné době jako jeho výkonná ředitelka
Práce se vzpomínkami má svou nezastupitelnou roli v péči o seniory s demencí, a nejen u nich. Reminiscence může být poutem mezi generacemi v rodině a zároveň dává pocit seniorům, kteří mohou předvést své znalosti, dovednosti, vzpomínky a stát se tak opět „někým“. Někdy se při reminiscenci stává, že rodina či okolí žasne nad vyprávěním svých předků a jejich cestou životem.
Projekt „Forget me not“ (forgetmenotdigital.com) je ojedinělým mezinárodním projektem, který je podporován z programu Erasmus+. V jeho podstatě jde o vytvoření digitálních vzpomínek, na jednoduché a přívětivé platformě pro všechny uživatele. Jedná se tedy o pořízení soukromých digitálních paměťových boxů, kde si uživatelé vkládají svoje fotografie, texty, audio nahrávky a videa. Forget me not je projektem, který je určen nejen pro lidi s onemocněním demence, ale spojuje i generace.
JUDr. Jitka Gregorová
(advokátka)
Samostatná advokátka specializující se na soukromé právo, více než deset let praxe v oblasti vzdělávání úředníků, autorka řady odborných příspěvků a publikací, vyučující na Panevropské univerzitě.
V rámci workshopu budou představeny jednotlivé právní instituty, se kterými se nemocní a jejich rodiny v různých stádiích nemoci nejčastěji setkávají. Právní úprava v této oblasti je roztříštěná do mnoha právních předpisů a je obtížné se v ní orientovat. Proto budou klíčové instituty – zastoupení na základě plné moci, nápomoc při rozhodování, předběžné prohlášení, institut dříve vysloveného přání a opatrovnictví – probrány srozumitelně a v praktických souvislostech. Workshop zároveň nabídne prostor pro dotazy účastníků a diskusi.
Petr Fuksa
(mezinárodní trenér a propagátor pétanque)
– mezinárodní trenér a propagátor pétanque
– více jak 10 let hraje pravidelně Pétanque Indoor s klienty stacionáře Gerontologického centra v Praze
– v roce 2012 přednášel na kolokviu v rámci 46. mistrovství světa pétanque v Marseille o světově unikátní zkušenosti s tréninky pétanque hráčů, kteří s tímto sportem začínají v 60, 70 nebo dokonce v 80 letech
– od roku 2012 spolupracuje sdružení Pétanque pro Vás s Francouzskou federací mentálně hendikepovaných sportovců (FFSA – Fédération Française du Sport Adapté) a francouzská reprezentace pétanque FFSA jezdí pravidelně do České republiky na největší středoevropský turnaj pétanque
– již 17 let trénuje seniory v Praze i mimo Prahu
– pravidelně pracuje s hráči a trenéry v České republice i v zahraničí, v roce 2024 například trénoval a školil v Kazachstánu, Kalifornii, ve Švýcarsku, Francii a na Slovensku
– spoluzakladatel zapsaného spolku Pétanque pro Vás, který v roce 2016 realizoval celostátní projekt „Pétanque napříč generacemi“ v rámci grantu MPSV
– bývalý dlouholetý sekretář České asociace pétanque (ČAPEK)
– aktivní hráč, mistr republiky pétanque trojic 2015, 2016 a 2020
Petr Fuksa již vice jak 10 let hraje Pétanque Indoor ve stacionáři Gerontologického centra v Praze s klienty s Alzheimerovou nemocí a dalšími typy demence. V čem tkví kouzlo této aktivity? Proč se klienti usmívají, když dostanou měkkou kouli na pétanque do ruky? Jak je možné snadno přizpůsobit přístup klientům s různým stupněm demence? Nechte se nadchnout vyprávěním o jeho celosvětově unikátní zkušenosti a vyzkoušejte si Pétanque Indoor.