Lidé s demencí mohou mít problémy se spánkem, které ovlivňují jejich životní rytmus i spánek jejich pečujících. Často dochází k převrácení rytmu aktivity a odpočinku, takže nemocný přes den pospává a v noci provádí různé činnosti; přitom může být hlučný (už není v jeho možnostech posoudit, že ruší nejen své blízké, ale třeba i sousedy). Takové chování vede k těžkostem v rodině i v okolí.

Jak jednat, pokud má náš blízký spánkové problémy

Potíže se spánkem mohou být problémem jak pro lidi s demencí, tak pro jejich rodinu a někdy i pro okolí. Lidé s demencí mívají problém usnout, mohou se probudit uprostřed noci nebo příliš brzy ráno, či mají úplně obrácený rytmus denní / noční aktivity. Tím narušují spánek i svým pečujícím (a v extrémním případě mohou ohrozit i jejich zdraví), což obvykle komplikuje poskytování péče a někdy i vztahy v rodině. 

Jak si počínat, abychom předešli „rozhození“ spánkového rytmu svého blízkého, nebo jej případně vrátili do správných kolejí?

Strukturujte den: pokud se podaří nastolit navyklou denní rutinu, v níž má odpočinek vyhrazené místo (například hodinka spánku po obědě, ale ne víc), nedochází tak často k narušení nočního odpočinku. U pokročilejších stadií onemocnění je denní pospávání časté, obvykle ale nezpůsobuje potíže s nočním spánkem, proto je nemusíme nijak korigovat.

Denní program by měl obsahovat takové aktivity, při kterých se váš blízký průběžně a přiměřeně unaví. Klíčové je tu slovo přiměřeně, pokud jej přetížíme, usne třeba ve čtyři hodiny odpoledne a bude spát do deseti večer; potom můžeme stěží očekávat, že vydrží v posteli až do rána.

Je dobré zaměřit pozornost na dostatečné denní osvětlení, které pomáhá udržovat blízkého v bdělejším v stavu, k večeru pak volte spíš méně intenzivní osvětlení.

Zaveďte předspánkové rituály

  • utlumení činnosti na sklonku dne
  • méně intenzivní osvětlení
  • lehké, kaloricky nenáročné jídlo asi 2-3 hodiny před usínáním
  • vynecháme povzbuzující nápoje, jako je čaj, káva, cola; „nabuzuje“ i alkohol a cigarety
  • vhodnější jsou bylinné čaje (meduňka, heřmánek, levandule, mateřídouška), teplé mléko s medem nebo malá sklenka piva
  • náročná témata, která by nemocného mohla rozrušit, nechte na další den
  • případný televizní program by neměl obsahovat příliš dramatické či akční scény
  • vhodnější je třeba chvíle, kdy nemocnému čtete z oblíbené knížky
  • klidná příjemná hudba


Je možné, že se váš blízký potřebuje ukládat ke spánku později (pokud někomu stačí po celý život šest hodin spánku a náhle začne chodit spát v 8 hodin večer, je pravděpodobnější, že se probudí ještě za tmy; může být zmatený a třeba se bude pokoušet zjistit, co se děje a kde vlastně je).

Pro vytvoření optimálních podmínek je dobré zkontrolovat pohodlnost postele (matrace) a zajistit, aby místnost, ve které se váš blízký ukládá ke spánku, byla větraná, spíše chladnější, ne přetopená, tmavá. Pokud to nemocný vyžaduje, lze pořídit tlumené noční osvětlení. V místnosti, která slouží ke spaní, by neměla být žádná elektronická zařízení.

Spánkové problémy mohou být spojeny i s depresí. Pokud váš blízký začne trpět nespavostí, sledujte, zda se u něj neprojeví i další příznaky deprese. Bližší informace najdete v článku Deprese, úzkost a apatie. V případě, že máte na depresi podezření, poraďte se s lékařem.

Pokud vyčerpáte všechny nabízené možnosti, poraďte se s lékařem, který může předepsat vhodnou medikaci.

Je těžké poskytovat dobrou péči, pokud jste sami trvale nevyspalí. Nebojte se požádat o pomoc a využijte např. služby denního stacionáře či odlehčovací péče, takže budete moci dospat dluh z noci aspoň přes den. Navíc je možné, že denní rytmus ve stacionáři pomůže správně seřídit vnitřní hodiny vašeho blízkého.

Jak postupovat, když se člověk s demencí uprostřed noci probudí

Po náhlém probuzení uprostřed noci bývá nemocný zmatený. Někdy vstává a snaží se zjistit, co se děje, jindy volá své blízké. Pokud nás probudí, není to obvykle nic příjemného. Když se to stane popáté za noc, budeme mít nejspíš sklon hlasitě se ohradit. Je však důležité snažit se zůstat v klidu a soustředit se na jediný aktuální problém: jak zařídit, aby váš blízký spal. 

  • Ujistěte nemocného, že mu nic nehrozí, že se nic zlého neděje, že se jen probudil.
  • Přitom mu ale dejte jemně najevo, že je tma a všichni spí.
  • Pokud ho to upokojí, můžete mu pustit tichou uklidňující hudbu nebo oblíbenou audioknihu. Pokud se už seznámil s relaxací, lze pustit i nahrávku relaxačního sezení.
  • Čtěte svému blízkému nahlas. Vyberte něco, co podle vás působí uklidňujícím způsobem, například báseň nebo povídku. Zazpívejte si společně. Další možností je se společně čtvrt hodiny modlit nebo meditovat.
  • Uklidnit člověka lze i dotykem. Dejte svému blízkému plyšovou hračku nebo polštářek, obejměte ho nebo držte za ruku, dokud neusne.
  • Zeptejte se nemocného, jestli se chce napít, případně si s ním dejte malý šálek bylinkového čaje, aby se upokojil a zapomněl, co ho probudilo. Po zklidnění často zase rychle usne.
  • Ačkoli tyto postupy připomínají jednání s malým dítětem, které v noci trápí nespavost – a z rodičovských zkušeností můžeme při péči o člověka s demencí někdy čerpat inspiraci –, nesmíme zároveň zapomínat, že náš blízký je dospělý člověk a „dělat z něj dítě“ je chyba.

Shrnutí

  1. Problémy se spánkem jsou u lidí s demencí běžné.
  2. Bývají pro všechny zúčastněné velmi stresující.
  3. Pokud má váš blízký problémy se spánkem, snažte se navodit klidnější atmosféru.
  4. Pokuste se identifikovat okolnosti, které mohou způsobovat spánkové obtíže, a změňte je.
  5. Pokud nefunguje jeden přístup, vyzkoušejte jiný.
  6. Mějte na paměti, že člověk může mít dobré a špatné dny.
  7. Nezapomínejte, že spánkové problémy jsou součástí onemocnění. Váš blízký vás nebudí úmyslně.
  8. Myslete i na sebe. Spát potřebujete, proto se nebojte požádat v případě potřeby o pomoc.