Demence může poškodit lidský úsudek a „vymaže“ naučené společenské normy. To ovlivní i naši schopnost vybrat si správné oblečení a vhodně se obléci. Někdy je jediným důsledkem nepřiměřená nápadnost našeho blízkého, jindy (v závislosti na počasí) může jít o zdraví.
Jaké problémy s oblékáním mohou nastat u člověka s demencí?
- U nemocného se vytratí vkus a oblékne si části oděvu, které působí výstředně až směšně.
- Zapomene, jaké součásti oblečení se nosí, a třeba vynechá spodní kalhoty, vezme si jen nátělník a vynechá košili, případně si vezme třeba troje kalhotky a podobně.
- Zapomene, v jakém pořadí se jednotlivé části oděvu oblékají, a vezme si spodky na kalhoty nebo podprsenku na košili.
- Zapomene, jak si obléct některé části oděvu; „netrefí“ správně do rukávů košile, obléká si tričko obráceně, nedokáže si zavázat boty či zapnout knoflíky.
- Oblékne se zcela nepřiměřeně počasí: v létě do svetru, kabátu a rukavic, v zimě jen do košile.
- Nemocný lpí na některém kusu oděvu a trvá na tom, že nebude nosit nic jiného. Může vyvstat problém s hygienou a praním.
- Nemocný odkládá oblečení v nevhodnou chvíli, například se obnažuje na veřejnosti.
Na všechny tyto „přehmaty“ je dobré reagovat, i když některé hrozí pochopitelně závažnějšími důsledky než jiné. I zdánlivě neškodný omyl v podobě výstředního oblečení může mít nečekané dopady. Pokud na procházce potkáte skupinku neotesané pubertální mládeže, pro kterou bude váš blízký představovat humorné zpestření nudného odpoledne, může se stát, že se jejich posměch nemocného dotkne a on začne úplně odmítat chodit na procházky.
U většiny problémů s oblékáním stačí pomoci citlivě formulovanou připomínkou či radou. Tu je možné opět vyjádřit tak, aby měl nemocný pocit, že situace je „v jeho režii“ a on si vybírá. Když víme, že je venku zima, a babička si zapomněla vzít svetr, můžeme se jí místo upozornění na její selhání zeptat: „Babi, který svetr se ti bude líp hodit k tomu kabátu? Ten zelený, nebo tenhle fialový?“
Příklad z praxe:
Paní Zuzana si oblíbila své staré šaty, vyrobené kdysi v sedmdesátých letech z tehdy všudypřítomného tesilu. Byly bílé, s tištěnými modrými květinami a měly jednoduchý střih, krátké rukávy a u krku zapínání na tři knoflíčky. Potíž ovšem byla, že paní Zuzana necítila potřebu nosit pod ně cokoli dalšího, a neviděla ani důvod, proč se na noc převlékat. Navíc měla nadváhu a v upnutých umělohmotných šatech se snadno zapotila. Dcera se jí pokusila dodat nové, pohodlné šaty z lehké bavlny, se zlou se však potázala. Paní Zuzana usoudila, že jí chtějí její milované šaty ukrást, proto úplně přestala i s hygienou – co kdyby zloději využili zrovna té chvíle? Bylo dusné léto a z fixace paní Zuzany na památku z mládí se stal vážný problém; nešlo jen o zápach, ale hlavně o podráždění pokožky. Paní Zuzana se nenechala od dcery kontrolovat, po čase bylo však vidět, že na židli nepokojně poposedá, jako by ji něco bolelo. Nakonec se ukázalo, že nedostatek hygieny a neustálé dráždění pokožky materiálem šatů způsobil paní Zuzaně nepříjemnou vyrážku. Musela k lékaři, kde jí nezbylo, než se svléknout – když ji chtěla prohlédnout dcera, málem začaly létat facky, ale paní doktorka se přece musí poslechnout. Dcera se rozhodla k činu: před návštěvou lékařky koupila co nejpodobnější šaty z příjemného materiálu a v ordinaci (za spiklenecké pomoci sestřičky) šaty nenápadně vyměnila. Paní Zuzana si všimla, že něco je jinak, ale před paní doktorkou přece nebude dávat najevo rozhořčení a nejistotu. A než došla domů, přijala nové šaty za své. Na doporučení lékařky se paní Zuzana opět začala mýt a dcera jí koupila ještě jedny stejné šaty, aby je mohla střídavě prát.
Tipy, jak oblékání zjednodušit
- Můžete člověku, o kterého pečujete, pomoci s výběrem oblečení a s oblékáním tak, aby co nejvíce zapojil své zbývající dovednosti. Neměli byste dělat nic z toho, co váš blízký dosud zvládne zajistit sám.
- Můžete nemocnému připomenout, aby si oblečení vybral a připravil.
- Pokud má problém s adekvátním výběrem, pomůžete mu známým způsobem pomocí „volby ze dvou možností“ zajistit, aby byl výběr vhodný vzhledem k ročnímu období.
- Když necháte ve skříni jen sezónní oblečení, usnadníte nemocnému správný výběr.
- Pokud nemocnému připravujete oděv a víte, že má „své místo“, kam je zvyklý oblečení skládat, vždy mu ho dejte tam.
- Pokud se u člověka s demencí zhorší schopnost manipulovat s drobnými předměty, obstarejte oblečení, které se snadno obléká – například místo malých knoflíčků může mít velké knoflíky či zip, místo tkaniček boty na suchý zip a podobně.
- Dbejte hlavně na to, aby oblečení bylo vždy čisté a pohodlné a z příjemného materiálu. Netrapte se tím, když zrovna dokonale neladí.
Shrnutí
- Oblékání je důležité nejen proto, že oděv chrání tělo před nepřízní počasí, ale i jako symbol společenského života. A člověk s demencí by měl vést společenský život tak dlouho, jak jen to bude možné. Nemocného bychom tedy měli podporovat v adekvátním oblékání a přitom mu ponechat co největší míru vlastní iniciativy.
- Je dobré si ale neustále připomínat, že „normy“ si tvoříme sami. Měli bychom respektovat vkus nemocného, a pokud nepůsobí nedůstojně, umožnit mu vlastní výběr, i když sami máme jiný vkus.