DEMENTIA.CZ

OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI?

Jak se dá jednat s člověkem, který už sám sebe ani své okolí nevidí reálně? Který je podezíravý a nikomu nevěří? Může se člověk s Alzheimerem vůbec sám za sebe rozhodovat a dělat nějaké zásadní kroky? Odpověď je jasná – nejde to. Chceme pro naši mamku to nejlepší, máme ji rády a hrozně moc nás trápí, že nám nedůvěřuje a nenechá se námi vést. A bojíme se, že to bude pořád horší.

Číst dále

JAK NAJÍT TEN SPRÁVNÝ „DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM“

Už jsem se jednou zmiňovala, jak je prima mít nablízku „svépomocnou skupinu“ a setkávat se s lidmi, kteří prožívají podobné starosti, poslouchat na dané téma přednášky nebo se moct poradit s odborníky. Tomu, co doma řešíme ve stresu, slovní i fyzické výpady nemocných, o kterých si tu můžeme vypravovat a vylít si srdce, tomu všemu se najednou můžeme i zasmát nebo s ulehčením vyklopit i nejhorší zážitky a vědět, že budeme pochopeni. Pokaždé se na ten podvečer těším!

Číst dále

MOJE DCERA TO NEMÁ V HLAVĚ V POŘÁDKU

Tenhle zážitek mě zas jednou dostal… Naši se každý rok vždycky těšili na obligátní letní zahradní slavnost seniorů, která byla právě jen jednou v roce a obvykle se moc hezky vydařila. Uspořádala se při ní vždycky zároveň sbírka na pomoc osamělým a nemajetným starým lidem ve městě a náš tatínek už léta dělal pokladníka a vybíral příspěvky. Každý, kdo mohl, něco upekl, navařilo se hodně kávy a čaje, a kdo nepekl, donesl ovoce nebo něco jiného. Děti z hudební školy přišly zahrát a zazpívat, hodně se vypravovalo a bylo to vždy milé odpoledne. 

Číst dále

PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

Měsíc po tom, co jsme začali využívat služeb pečovatelské služby, se ohlásila kontrola z Úřadu práce, aby místním šetřením zjistila, zda je žádost o příspěvek na péči pro naše rodiče v souladu s tím, co jsme do ní napsali. Zase jsme měly se ségrou žaludek jako na vodě. Co nás čeká tentokrát? Domluvily jsme se, že u toho zas budeme obě dvě, a přijely jsme k našim spolu. Konec konců vždycky je to o lidech, jak se říká. Držely jsme si palce… 

Číst dále

ZVYKÁME SI NA NOVÉ „ČLENY RODINY“

První týdny s pečovatelskou službou musely být hlavně pro tatínka strašně moc psychicky náročné. Střídaly se u nich většinou dvě stále stejné pečovatelky, byly velmi vstřícné a trpělivé, ale on se tolik bál jejich dalšího setkání s jeho Hanou! Ze začátku se opravdu několikrát podařilo, že odešly, než ji taťka probudil k obědu, ale pak se jednou stalo, že se probudila dřív a stála najednou ve dveřích.

Číst dále

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA

Po poradě s paní doktorkou z psychiatrie i s obvodním lékařem jsme se konečně rozhoupaly a udělaly první kroky k tomu, abychom u rodičů mohly objednat pečovatelskou službu. Současně chceme požádat u ČSSZ pro oba o příspěvek na péči. Oba lékaři napíšou k žádosti schvalující lékařskou zprávu a musíme se také připravit na to, že přijde do bytu rodičů kontrola, která posoudí stav „žadatele“ u něj v domácnosti. Bude to asi těžké, ale nějak to musíme zvládnout.

Číst dále

O blogu

Píšeme otevřeně o demenci a péči. V našich článcích najdete každodenní realitu, inspiraci i potřebné informace.

Archivy

Rubriky

Přihlášení